95Na tento ponor jsme se s Jardou dohadovali už hodně dopředu. Jen jsem stále nevěděl, kam se pojedeme zanořit, původní plán byl společný ponor s klukama z
Willyteamu. Nakonec tvrdé járdo cajzlovské odcestovalo na
bagry v Polsku no a my se rozhodovali kam jet. Nakonec vyhrál
Miličín a dobře tomu tak :).
Přestože jsme vstávali hodně brzy a kufrovali jen hodně málo (nějak jsem si v hlavě zafixoval, že lokalita je asi 30 kiláků od Práglu, jaký to blud!), když jsme k Miličínu dojeli, už na nás čekalo překvapení v podobě asi patnácti aut potápěčů. Což by u 'kalivé lokality' znamenalo skoro obrátku a cestu jinam, zde jsme se nechali (a nakonec příjemně) překvapit.
Podívali jsme se k vodě, pokecali s pár lidička a zároveň se poptali na to, co se dá ve vodě shlédnout, oblékli se do gum a vyrazili k vodě. Jarda měl většinu cajků půjčenou, ponor byl vpodstatě pro něj malý dárek k narozeninám :), takže jsme museli ještě před odchodem k vodě a následně i ve vodě pár věcí doladit, ale až na prachbídnou masku vše dopadlo relativně v pořádku.
Do vody jsme vlezli u nízkých skalek, asi jako každý :) a plavali podél levého břehu kolem lomu. Našli jsme jízdní kolo na betelném podstavci, na kterém jako zajímavost je ještě funkční svítilna s dynamem, stačí otáčet předním kolem :). Viděli jsme pár převážně chcíplých rybiček (mřenky, hrouzci?) a podél stěny a suťoviska jsme doplavali k hlavní atrakci, platu s vanou. Ještě před tím jsme se vyfotili ve dvou zrcadlech, to bylo zajímavé, zkontrolovat si cajk pod vodou :), prohlédli si další jízdní kolo a šicí stroj a pak už jsme plavali k vyvázanému platu. Atrakcí je zde hodně, monitor s klávesnicí, vánoční stromek, telefony, video, hračky .. prostě je na co koukat :). Nad platem je zavěšený 'keson' ze staré vany, nadnášený čtyřmi kanystry a ukotvený k platu. Protože už byla Jardovi v polosucháči zima, v rychlosti jsme si ještě prohlédli budku střelmistra se vzkazy a už jsme se u vlezu do vody vynořovali. U aut následovalo poklidné odstrojování a pokec, říjnové sluníčko ještě trochu hřálo a skoro všichni potápěči už odjeli. Já si ještě zašel nafotit lokalitu, pak jsme sbalili cajky a odjeli, já se vracel už přímo do Varů.
Suma sumárum, velmi pěkná viditelnost, ponor byl hodně v pohodě, Jarda začíná být zkušeným potápěčem, gratuluji! :)) Lokalita bude opravdu hodně zajímavá pod ledem, bohužel vzhledem k počasí to už asi tuto zimu nezjistím. Ač hodně lidí tvrdí, že na Miličíně 'není nic vidět', já mám naopak tento typ ponorů hodně rád, takže jsem byl z ponoru nadšený. Viditelnost odhaduji mezi třemi metry ve zkalené části až po krásných přibližně osm metrů, teplota vody podobná v celém vodním sloupci, nezaznamenal jsem žádnou termoklinálu.
Takže Jardo díky za pěkný ponor, doufám že se líbil i Tobě a někdy zase u vody ahoooj :).